Krása člověka


Krása. Krása se nedá definovat, alespoň tedy podle mého názoru. Kdybych já mÄ›la například definovat krásu, tak bych absolutnÄ› nevÄ›dÄ›la, co ho mám říct, co je to krása, hm? I když samozÅ™ejmÄ› jako první si pÅ™edstavím nÄ›jakého krásného ÄlovÄ›ka, krásného muže anebo krásnou ženu a nebo se mi jeÅ¡tÄ› stále vybaví na mysli růže. Krásná, Äervená, silná, vysoká růže. Myslíte si, že tohle je dobÅ™e? Možná ano. Možná s tou růží je tohle je dobÅ™e a je to pravda, jenomže proÄ si stále lidé vybaví ÄlovÄ›ka, který je vysoký a Å¡tíhlý a má takové pravidelné proporce, pravidelné rysy v obliÄeji? Já vím, že každý ÄlovÄ›k je jiný a že také každý ÄlovÄ›k má úplnÄ› jiný vkus.

Každý si krásu představí jinak.

Na ostatní lidi. V tomhle jsme my právÄ› lidé odliÅ¡ní. Kdežto například jsou různé druhy zvířat, které jsou úplnÄ› na první pohled nerozeznatelné. Takže si myslím, že takovéhle druhy zvířat to snad nemají s krásou ani nic moc složitého. JednoduÅ¡e se najdou samiÄku a nebo sameÄka a žijí spolu. A to tÅ™eba například labuÅ¥ a nebo tuÄňák. Ti jsou úplnÄ› stejní a nejde rozliÅ¡it. Kdo je krásný a kdo není? OvÅ¡em my lidé jsme úplnÄ› jiní. Tohle je úplnÄ› nÄ›co jiného. Je to docela takové zajímavé a říkám si, proÄ tomu takhle je? ProÄ také ÄlovÄ›k není jako a ten samý?

Krása záleží na mnoha faktorech.

Jenom zkuste nad tím logicky pouvažovat. Vemte si, že nÄ›která zvířata jsou úplnÄ› stejná, jako například vÄela nebo vosa a podobnÄ›, klidnÄ› i moucha. Jenomže lidé ne. Každý ÄlovÄ›k je unikátní, každý ÄlovÄ›k má jiný tvar obliÄeje nebo jiné rysy a nebo jinou barvu vlasů, typ vlasů. Je to prostÄ› nÄ›co úplnÄ› odliÅ¡ného až famózního, proto tady u lidí krása možná jde definovat, ale krása se tady dÄ›lí do nÄ›kolika vÄ›cí. Není krása jenom fyzická, ale také duÅ¡evní. Myslím si, že kdyby lidé dávali spíš jenom na tu vnÄ›jší krásu, jak ÄlovÄ›k vypadá, tak by to bylo opravdu hodnÄ› smutné, protože nejde spoléhat jenom na ÄlovÄ›ka, o kterém si myslíme, že je krásný.